Při dokončení překladu Ariostova „Zuřivého Rolanda“. (XI.)

Ach, humor! Lepší doby rajské dítě,

host vzácný u nás, skorem cizinec!

Tys nebeského ptáka chyt’ v své sítě,

jej zavřel’s v úzkou svojí stance klec.

Tam zpívá nám, žel, uniká nám hbitě,

jdeť analysa za ním, vetřelec,

pel s křídel stírá mu – však on se směje

dál na stránkách tvé věčné epopeje.