Při dokončení překladu Ariostova „Zuřivého Rolanda“. (XVI.)

Však nadarmo přec nevyzněly snad

v té době realismu, nudy, špíny.

Tvá báseň byla čarovný mi hrad

a z prosy vedla vždy mne v život jiný;

já tisíckrát vstal, tisíckrát jsem pad’,

tvé básně balvan chytit nejsa líný,

jak Sisyf valil jsem jej rýmů mořem,

v něm zmizel se svou radostí i hořem.