PŘI PITCE

Hej, sklepníku, sem s korbelem –

a ať se hodně pění,

chci píti jen tak pro kuráž,

když žízeň více není.

Chci píti, abych opojil

to bídné srdce trochu

a zhasil v ňadrech plameny. –

Napij se taky, hochu!

A vypij plnou sklenici

a vypij ještě jednu,

má žena všecko zaplatí,

máť plnou na dno bednu.

Má žena – dáma v hedvábí,

má místo srdce zlato –

mne prodali jí za muže

a já teď piju na to.

A piju třeba celou noc

a dva dny ještě k tomu,

mou ženu baví důstojník –

nač chodil bych pak domů?