PŘI PROCÍTÁNÍ

By Emanuel Lešehrad

Když mne probudí budíček svědomí,

ještě v stínu polospánku,

slyším v sadě ples cikád,

zář’ zory prší mi do očí,

uvědomuji si známý svět,

proti oknu na stráni hopkají divocí králíci,

cítím radost, že jsem živ,

že mohu znova kvést, doufat a tvořit,

matčin portret mne vítá,

v koupelně žvatlá voda,

ssaji vonný pozdrav kávy,

sjíždím s lože,

oblékám župan všednosti,

otvírám okno nového dne,

zřím usměvavou tvář:

Dobré jitro, básníku