Při zprávě o smrti Kornela Ujejského.

Co básník dnes? Jich tisíc pěje kol

ples lidstva odvěký i jeho bol,

jsou, kvetou, vpadnou v klopot denní,

a jdou jak svadlé listí v podjeseni.

Dnes šťastný aspoň, jeden den kdo měl,

kdy celý národ s jeho strunou zněl,

vpad v notu jeho, opil se jí chvíli,

jí veden aspoň krok udělal k cíli.

„V dýmu požárův!“... Orkán se tu zdvih’,

šleh’ k břehům Seiny, na Sibiřský sníh...

Ó takou jednu píseň v strunách míti,

co potom smrt jest? – Nesmrtelné žití!