PŘI ZPYTOVÁNÍ SVĚDOMÍ

Jsem z posměvačné doby, ach,

kdy každý na skeptika vzdělán,

ó v jiných časech, končinách,

by jinak bouřil snů mých elán!

Tak nevím, kam svou touhu nést,

do jakých dob a v jakou dáli,

zda nad oblaka plná hvězd

si pro nezemské ideály,

zda v doby mužů hrdinských,

či hloubalů, jež tolik cením,

zda na sever či žhavý jih,

zda za vědou či za uměním,

zda v tajemnou hloub kultů těch,

z nichž pravěků zní bájná vlna...?

Ech, nikam, už má krátký dech

a už je trochu pohodlná.