Priapus.

Buď zdráv, ó pane, který hlídáš sady;

hle, ctnostný sonet nese ti má kniha

a mravokárný tak, že hned se sbíhá

tlum vrabců rozptýlený do porady.

Tě obletne a s křikem hlučné vády

ti sedne na nos, jenž se v listí míhá,

a právem, neb tvůj mrzký pohled stíhá

ne jejich krádeže, však ženské vnady.

Ty mžouráš po žen ňadrech, v parnu šátky

když odhazují se svých hnědých šíjí;

a lýtka jich, když lezou po žebříku,

by třešně trhaly, tak v zrak tě bijí,

že nevidíš, jak na broskve plod sladký

se vos a střečků stádo slétlo v mžiku.