Příchod moru.

Kdo se to plíží k dědině

mlžinou s hor?

Je to syn války vášnivé,

příšerný mor.

Z krvavých, hnisavých ran

vznik svůj vzal,

výparem mrtvol a mrch

z bojišť vstal.

Dere se do statků, do chalup,

nedbaje zavřených vrat,

sháší jak svíce životy

kmetů i nemluvňat. –

Povalen leží, kdo před chvílí

stál a šel –

Jde mor, jde mor – a vyráží

duše z těl!