PŘÍCHOD PROROKŮ. (VII.)

Pak znova hlas drsný a dusivý náměstím starým se zdvihnul:

„O, nejste vy proroci! Nejste! Kdybyste proroci byli,

to město, tu páchnoucí rakev, tu byste vykropili.

Proč nešli jste rovnou zporážet krámy zlatokupců

a pokořit ty, kdož vzali nám řeč i mozek i srdce

i ty, kdož nevinnost vzali našim stárnoucím dcerám,

i ty, kdož daní života naše zabili syny,

ty všecky, jež rozmnožil Osud pro pokolení příští...

O, nejste vy proroci! Nejste!“ A zařvaly znovu davy

a kolem Proroků kruhy se těsně stahovaly...