Přijď k nám na opáčky...

By Adolf Heyduk

Přijď k nám na opáčky,

křestili jsme včera,

magňátko mi dala

postělkyně dcera;

dáme hojnost vína,

pečenky i hlozu,

přivez toho magnát

na formanském vozu.

Přivez, co kde bylo,

že až stůl se láme:

demikát i fučku,

šušovici máme;

halušky i gulky,

hyď i diveň kačí,

klbásky i hurky –

co jen hrdlo ráčí.

Mrváň jako slunce,

z pusty různé ptáky,

pletence i kůchné

i makové kváky;

pálenky dal, vína,

čtyry bečky, věru,

mě i moji poctil

nevěnčenou dceru.

No, já oplatím to

velmožnému pánu,

ba já po odplatě

hořím jen a planu;

za to – nebyl-li bych

nevděčník přec velký? –

přivedu mu jeho

paní do postelky.

Pěkně na kastelu

k ní se přiosobím,

co on mně, já vděčně

zase jemu zrobím;

jedno, ať mě zlíbá,

nebo ať mě bije;

rána ránu stíhá,

ruka ruku myje!