Přijď k nám na opáčky...
By Adolf Heyduk
Přijď k nám na opáčky,
křestili jsme včera,
magňátko mi dala
postělkyně dcera;
dáme hojnost vína,
pečenky i hlozu,
přivez toho magnát
na formanském vozu.
Přivez, co kde bylo,
že až stůl se láme:
demikát i fučku,
šušovici máme;
halušky i gulky,
hyď i diveň kačí,
klbásky i hurky –
co jen hrdlo ráčí.
Mrváň jako slunce,
z pusty různé ptáky,
pletence i kůchné
i makové kváky;
pálenky dal, vína,
čtyry bečky, věru,
mě i moji poctil
nevěnčenou dceru.
No, já oplatím to
velmožnému pánu,
ba já po odplatě
hořím jen a planu;
za to – nebyl-li bych
nevděčník přec velký? –
přivedu mu jeho
paní do postelky.
Pěkně na kastelu
k ní se přiosobím,
co on mně, já vděčně
zase jemu zrobím;
jedno, ať mě zlíbá,
nebo ať mě bije;
rána ránu stíhá,
ruka ruku myje!