Přijď lásko!

By Antonín Klášterský

Přijď, lásko velká, ozař moje žití,

ty svatá, živá, před níž hlavu skláním,

jsem květ, jenž rosu nebeskou chce píti,

jsem mrtvý, přijď a zbuď mne pousmáním.

Přijď plamenná, přijď divoká, přijď slepá,

jak vír, jak proud, jenž vlnou o břeh šplíchá,

přijď jako jaro, které na úl klepá,

přijď tajným krokem, bázlivá a tichá.

Přijď s rolničkou a čtveračivým smíchem

jak dítě, které od úsvitu zpívá,

přijď, sladkou dumu ve svém oku tichém,

tak zamyšlená, roztoužená, snivá.

Přijď s blahem, které opíjí a mámí

jak víno, které ohněm do žil vtéká,

přijď s bolestí a mukou, se slzami,

jen přijď, ó přijď, mé srdce tě již čeká!