PŘIJĎ, PODZIME!

Sladkého léta tichým odplutím

byl plný vzduch a zráním zatížen,

vůněmi počal těkat.

A podzim šel, dal rozlet perutím,

dal ohňům vzplanouti v srdcích žen

a bystřiny slz stékat.

Dal vodám s hor se řítit, lesům hřmít,

dal čerstvým větrem lidským bolestem

se rozhořeti v činy.

Dal unaveným chladný doušek pít

a dohovořit dal se živých hlasů stem

s časem, jenž dožit, líný.