PŘIJĎ, PROSÍM, ČASNĚ Z RÁNA...

Ne, v noci ne. O, přijď mi raděj z rána!

Vždyť každou noc mám tebe ve svém snu.

Až síla lásky tvé v něm bude vyčerpána,

přijď, prosím, sama dřív než procitnu.

Ne, v noci ne. Chci den tě míti celý.

Já bojím se tak býti stále sám.

Ty nevíš přec, jak těžko propouštěly

tě ruce moje ze sna, z něhož procitám.

Noc tichá je a den je plný hluku.

Z mé noci, prosím, přejdi dál v můj den.

V můj přejdi den a podej mi svou ruku,

když ztrátou svého snu jsem obklopen.

Ne, v noci ne. O, přijď mi, prosím, z rána,

kdy nejvíce po tobě ruce pnu.

Až síla lásky tvé snem bude vyčerpána,

přijď sama, přijď, než k pláči procitnu.