PŘIJĎ!

Až večer kraj se setmí

a zašeří se mhou,

přijď aspoň ve vzpomínce,

přijď v tichou jizbu mou.

Svou měkkou ruku bílou

vlož zlehka v moji dlaň

a schyl svou hlavu zvolna

na horkou moji skráň.

A nech mne v nočním tichu

jen aspoň chvíli snít,

že zapomněl jsem všechno,

co nelze zapomnít!