Přijde jaro.

Sluníčko bílé blesklo v modru tichém

a zasmálo se sladkým, teplým smíchem.

Sníh zažehl se oslnivou bělí,

protkanou svitem nesčíslných jisker,

až oči moje zaslzely.

Vrány i kavky zmizely kdes v dáli

a na střeše se holubi dva smáli.

Své sáňky zastavily drobné děti,

vrabčáci bláznivě se kolem honí,

pak na holé se hřejí sněti.

Duší mou táhne touhy píseň tichá

a láska na čelo mi zlehka dýchá.

V mém srdci všecky struny zasaženy

a náhle cítím kolem šíje svojí

se vinout ruce mojí dobré ženy.