Příkladná nezištnosť.

Nastal poplach, voláno, že hoří. –

Noční nebe vzplálo rudou zoří,

rozvalil se dýmu kotouč tmavý,

v něm se vznesl jazyk plápolavý,

okamžik – a buchnul z něho plamen.

Žár se šířil. Třeba mnoho ramen

k překonání živlu zběsilého. –

Také císař Josef z hradu svého

přichvátal, jsa soucitností veden,

k žarovišti. Řemeslník jeden,

vida odvahu tu nevídanou,

chopil se ho, unesl jej stranou

z ryzí lásky, kterou k němu cítil.

Sotva se to stalo, dům se sřítil;

kde stál císař před malinkou chvílí,

padly trámy zdrcující síly.

Dobrý císař muži ruku podal:

„Vol si, co chceš! – přívětivě dodal –

po císařsku odměním se tobě!“ –

„„Nečinil jsem toho k vůli sobě –

odvětil muž skromně – mám již dosti

na vědomí svaté povinnosti!

Ale, smím-li prosiť, prosím pouze,

by můj soused vybaven byl z nouze!““

Děl mu císař: „Splním, co chceš míti.

Zlaté srdce, které takto cítí!“