Přípitek moderní.

Co věků přešlo! – Vichřice divá!

Leč v ňadrech píseň posud je živá,

Homera slunce s úsměvem jara

v číši nám hárá!

Co časů přejde, odvěké žití!

A jak my pijem, budou zas píti

s jinými plesy, s jinými zpěvy

stejnou krev révy.

Nechť proto číše pukne nám v kusy!

Mysleme, tak že býti to musí;

někdo si na nás na Hadu řece

vzpomene přece!

A ne-li, dobrá, usneme taky!

Dost, že jsme krásné líbali zraky,

v pochmurné že jsme bouřlivé chvíli

vesele žili!