PŘÍPITEK NA HORÁCH.

Na horách nejvyšších, celá zem

u nohou když se mi rozhostí,

nad lidmi, nad mraky, nad sluncem

připíjím tobě, mladosti!

V nádherných obzorech prostoru,

kde už jen silnějších dýchá hruď,

v závratných končinách kondorů,

mladosti lidstva, zdráva buď!

Kolkolem odvěký leží sníh,

věčnosti bílý tu svítí chlad,

kolkolem na horách nejvyšších

slavně je prázdno posavad.

Na horách nejvyšších! Celá zem

pode mnou v smutku a marnosti –

nad lidmi, nad mraky, pod sluncem

čekám tu na tě, mladosti!