Přípitek.

Když tak spolu sedíme,

páni kamarádi,

na zdraví si připijme,

mějme se tu rádi.

Dokud v sklence není rmut,

my jí neprominem: –

celý svět je velký sud,

život je v něm vínem!

Špekulant a černohled

hlavu nad ním věší,

blázen, sám se naposled

kapkou nepotěší.

Co nám pravda, co nám blud,

když se k sobě vinem;

celý svět je velký sud,

život je v něm vínem!

Srdcem k srdci, k paži páž,

v tom je celá pravda,

v klopotě kdo bratr náš,

ať si s námi zavdá.

A kdo smutkem tady hnut,

pryč s tím každým stínem;

celý svět je velký sud,

život je v něm vínem!

Vzhůru sklenky, přátelé,

vzhůru plné číše,

připijme si vesele,

vzpomínejme tiše!

Špetka trávy, hrstka hrud,

tam se všichni šinem –

Zdráv buď světa velký sud,

dokud perlí vínem!