PŘÍPITEK.

Co je vína ve poháru,

vypij lehce, vypij snadně,

neptej se, zda kapka zmaru,

zda-li jed spí jeho na dně,

žluč-li do něho ti padne!

V zapomnění divém žáru

vypij vše, co ve poháru!

Potom přijde žalná touha

po všem, co už více není,

bouře vzejde divá, pouhá,

hladinu tvé duše zpění,

sny tvé vrhne v zapomnění,

a tím žitím smutně, zdlouha

povede tě žalná touha.

I ta láska oklame tě,

ale věř jí přec v té chvíli,

kdy se sluníš v jejím létě,

jásáš jejím žárem spilý –

a těch snů, jež tobě zbyly,

užij v jejich plném květě,

než ta láska oklame tě!