Připloulo jaro.

By Eliška Krásnohorská

Připloulo jaro, připloulo z jihu

blankytu mořem na květnou zem,

jalo se básnit o lásce knihu,

zářil v ní obraz za obrazem.

Psalo o první váhavé touze

rosou na poupě liliové,

zardění lásky sladce a dlouze

vdechlo do růže purpurové.

Co se kdy něhy v pohledu skvělo,

pomněnce vtisklo za znamení,

ale tisícem slavíků pělo

o prvním, prvním políbení.