Připomenutí.
By Marie Calma
Díváš se na jabloň –
ruka se zvedá...
Nemáš-li vláhy proň,
netrhej květ!
Škoda by bylo,
záhy by zvad'.
Netrhej, máš-li jen
pro krásu rád!
Jsou-li ti květy však
obrazem duše,
krásu tu přiviň pak
k zprahlému rtu.
Neváhej, rychle utrhni jen!
Nezvadnou, pokvetou –
ještě tě opojí
v poslední života den.