Připomenutí.

By Marie Calma

Díváš se na jabloň –

ruka se zvedá...

Nemáš-li vláhy proň,

netrhej květ!

Škoda by bylo,

záhy by zvad'.

Netrhej, máš-li jen

pro krásu rád!

Jsou-li ti květy však

obrazem duše,

krásu tu přiviň pak

k zprahlému rtu.

Neváhej, rychle utrhni jen!

Nezvadnou, pokvetou –

ještě tě opojí

v poslední života den.