Přírodě.

O přírodo, jen jeden, zákon

kraluje v Tobě od věků,

a Tys tak prostě jednoducha,

leč věčným tajem člověku.

Ty všemu vládneš, všechno řídíš,

i moří šum i srdcí tluk,

Ty umíš týrat, umíš vraždit,

však opět přivést ve rozpuk.

A zvedat ruce proti Tobě,

a zápas, boje s Tebou chtít –

je nadarmo! neb vzešlé v slastech

zas musí v bolech, v strastech mřít!

Máť v rozkoši náš život původ,

a z rozkoše pak plyne žal,

žal množí žal a rozkoš – rozkoš –:

smrť za obé nám zákon dal.

Co živé – vraždit, mrtvé – budit,

jest, přírodo, Tvůj svatý cíl; –

jsme pouhý prach, a šťastný onen,

jenž v pouhý prach se proměnil...!