Přirovnání.

By Jaroslav Vrchlický

Dobře znáš mou duši, tvojí krásou spitou hurisku,

jež by chtěla věčně píti z ňader tvojich narcisků.

Dobře znáš též moje srdce, toto ptáče splašené,

jež chce stále sponu řízy trhat s tvého ramene.

Nediv se, že krásu tvoji musím v písni vyzradit:

co mi upřeš, co mi nedáš, musím písní nahradit.

Ó rci, proč mou držíš duši, tuto spitou hurisku,

jak medvěda drží kejklíř, na své lásky řetízku?