PŘÍSAHA

By Emanuel Lešehrad

Děsivé sny se plížily síní

jak hadi.

Ležel jsem chorý

v objetí křesla.

Chopil jsem matku

za ruku, vzkřikl:

„Nechci vás znáti,

bojím se vašeho jedu.“

Matka se schýlila ke mně,

úzkostným hlasem se ptala:

„Proč přišli zlí snové?“

V odpověď jsem ji objal,

přísahal:

„Nepřijdou nikdy již,

nikdy!“