PŘÍŠERNÁ LOĎ

V neznámých mořích neznámých zemí

Na mrtvých vodách hluboký klid.

V zsinalém nebi měsíční štít

Bez lesku, bez barvy, smutný a němý.

Veliký koráb, s plachtami všemi

Černými stářím, přestal se chvít

Na mrtvých vodách. Začíná hnít.

Dlouho tu, dlouho již, smutný a němý...

V kajutách slyšet zdušený škyt

Nejasné stíny palubou chodí.

Děsno a příšerno po celé lodi.

Náhrobní lampa, měsíční štít,

Vápenně v tváře zelené plaje

Lodníkům zlákaným v Neznáma kraje.