Přístav v T.

Kdybys v šťastnější byl zemi,

vzplál bys pýchou nade všemi,

vil bych zřel tu jistě řadu,

plno krámů pro parádu –

proč tu všechno steskem pučí,

chudí tví jsou čím dál chudší?

Kolo skal, jež výjezd věnčí,

jaký moh’ by div být zvenčí,

v síních ze skla tančili by,

jimž se krása pestrá líbí –

proč nad tebou k nebi zdola

v noci smutný šakal volá?

Vidím zlato, jež se valí,

by ti všechno, co máš, vzali,

zříš tu jachtu, panstvo její?

Nestaví! Snad se ti smějí? –

Zaduj v mušli, mořský ďase –

tento ráj zde neprodá se!