Přístav.

V Tvých tichých očí záření

já přístav najdu pro svou loď,

až jitro mé se zrumění

a Ty budeš mé duše choť.

Já vesla pustím ze dlaní

a loďku nechám kolébat –

v Tvých milých očí svítání

můj příští den mně bude plát.

A z tiché, klidné zátoky

zřít budu, šírém na moři

jak orkán zuří divoký

a vlny zvedá v pohoří...