Příští.

Chudičké jesle máš, trůn divný na tě,

sám přicházíš a bez průvodu sluh,

ty sladké nemluvně a sladčí Bůh,

jak před tebou se nechvít, nedojatě!

Tys nepřišel, můj Králi, v korun zlatě,

tvé bohatství je hříchů našich dluh;

a přece jaký ve oblacích ruch

a s jakým plesem země přijala tě.

Ó, jestli zaměníš své místo chudé,

mé srdce jeslemi ti rádo bude,

svou láskou zahřeje tě vroucně dnes.

Tak žhavě očekává tvoje Příští,

zda k němu jako k svému obětišti

se nepřiblíží jeho Velekněz!