Přítel.

By Václav Jaromír Picek

Komu stále z jasných tváří

Vlídnost, mír a láska září,

Kdo jen cnost a krásu ctí,

Přírodě se zasvětí,

Tenť miláček srdce mého,

Perla má – ten přítel můj.

Kdo mne cestou vésti může,

Ať má trní nebo růže,

Kroky mé kdo napraví

A mé bludy neslaví,

Toho ctím co vůdce svého,

Ten je druh a přítel můj.

V tísni s bližním kdo slzívá,

Ať měsíc neb kříž on vzývá,

Oko bratra sušit zná,

Vlast a národ v srdci má,

Ten mi s nebe blaženého

Na svět dán – ten přítel můj!