Příteli, jenž ztratil první svou lásku. (IV.)

Snad přijde život ještě s mnohou těchou

a s dary prarůznými,

snad přijde vesna nová s novou lechou

nad listy lonské zimy.

Snad v nivy tvé zapadne skřivan jiný,

by v úkoj tobě zpíval,

snad života strom skytne hlubší stíny,

bys před vedrem se skrýval.

Však přece – po letech ty řekneš sobě,

byť muž již zšedivělý,

že rány jsou, že nesrostou ni v hrobě,

ni tam se nezacelí...