Příteli svému. (II.)

By František Alexandr Rokos

Na hrdinu ve strašlivém boji

Jestli nepřítel se divoký

Z' záloh řítí svými ouskoky,

Bez hrůzy předc mezi svými stojí.

Ta se ale v jeho srdci zdvojí,

Samotenli vidí outoky

Na sebe hnát; mezi otroky

Aby nebyl zavlečen, se bojí.

Proti mně ať shlukne zběř se tvorů,

Přichystám se také k odporu

Nyní pevnou maje podporu:

Byťbych hav i neměl na těle,

Když mám upřímného přítele,

Nebojím se více takých zborů!