(Příznivci neb dobrodinci.)

Šlechetníče! radost nezkalená

ve vděčné dnes hrudi plápolá;

vracíť slavnost Tvá se drahocenná,

jež vždy slast mi v duši vyvolá.

Proto nelze tajiti to déle,

co mi ňadro vlní v skrytosti,

jenom přání můž to zjevit vřelé,

že mé srdce plno vděčnosti.

Blahých dnův zde čítej průběh dlouhý,

jasný měj vždy blankyt života,

mně pak vyplň vrchol vší mé touhy,

dál mne blaž Tvá přízeň, dobrota.