PRO DOMO.

Když nade mnou se horšíte

a hůl i časem zlomíte

nad některou z těch knížek mých –

mám pro vás shovívavý smích.

Vím, že by všichni žasli jste

a divili se zajisté,

oč sám znám slabiny své líp

a kolik bych vám řek svých chyb.

Však pak byste se za chvíli

snad ještě více divili,

když vyčet bych své přednosti,

jichž nezříte v své sleposti.

Jsem jak to drahé Labe mé:

je místy bosko přejdeme,

a místy vstoupneš – letíš níž

a nestačíš a nestačíš!