PRO KLID TEN...

Žít jest mi žitím bezbarvým,

neb každý náhlý vzruch mne drtí

a pavučinu smyslů mých

drásají tenké prsty smrti.

I štěstí je mi bolestným...

Fysickou při něm bolest cítím

a stesk mé úží myšlení

na rybník kýs, šum jeho sítím,

noc žlutou září měsíce...

sluk hvizdot v tichu podvečera...

Pro klid ten sahá ruka má

a zítřkem nechce slout již včera.