Pro koho moře darmo rodí perly?

V skromných tu verších

vyřkl jsem slova,

jež v Čechách smí teď

stíhati výsměch,

slova: vlast, národ.

Jich nenapíše

moderní básník

bez ironie:

staroba prý z nich

čpí, hrobu plíseň;

a kdo je vyřkne

s horoucím srdcem,

jako by vpálil

znamení hanby

celé své tvorbě.

Nuž, ať se směje

moderna slavná

prostotě mojí –

dalek své vlasti

před tváří moře

já teprv cítím

do hlubin duše,

jak kořeny mé

bytosti celé

v rodné tkví zemi,

jak miluji své

ubohé bratry

hynoucí žízní

po lidském právu,

spravedlnosti...