PRO MARNOST VÁŠNĚ.

Já nedovedu prosit. Modrých očí nemám,

na jejichž prosby nelze říci: ne.

Pro marnost vášně neblížím se ženám,

pro marnost ženy, zrádné, falešné...

Kde přestal jsem, už nechci začít znova.

Mír vousů východních se brzo znechutí.

Sám sobě cizinec, já nechápu svá slova,

největší porážkou je mi mé vítězství.

A v pozvolném tom srdce kamenění

cos puklým tónem ve mně zasténá...

Na otázky mé odpovědi není,

a smutkům mým se směje ozvěna.