PRO NI.

By Josef Svatopluk Machar

Až spolu dojdem jednou na rozcestí,

kde náhle Smrt nás navždy rozezdá –

tak, jak šla se mnou tiše bez bolesti,

ať bezbolestně též mi sbohem dá.

A potom ať má vlídné osamění,

klid stáří, jasné rozpomínání

a jak večerních zvonů odeznění

skon harmonický bez umírání.