Pro tebe, mé potěšení...

Dnes už si tě od oltáře

jiný domů vede,

ale jak já miloval jsem,

věř, tak nedovede.

Muzika už tobě hraje,

celá ves tam běží,

ale na mém srdci dneska

těžký kámen leží.

Nepůjdu se na tě dívat,

jak ti věnec sluší,

otrávila’s mi, má milá,

otrávila duši.

Duše má je otrávená

a mé srdce pláče, –

pro tebe, mé potěšení,

zlaté moje ptáče!