Pro Tebe svítí – a mně zhasly již

Pro Tebe svítí – a mně zhasly již

ty skvoucí hvězdy! Žádná v nebi není,

tím šerem jdu, tak sama nesu kříž,

a za mnou v patách kráčí utrpení.

Čím dále jdu, jsem cíli svému blíž –

Ó, také na mne čeká vykoupení –

noc zkolébá mne, sejme s duše tíž

a všechnu starost, tiché smutky denní.

Pro Tebe svítí – já tu kráčím tmou –

mne opustilo všechno v tomto žití,

a Ty, můj Milý, nezříš bolest mou.

Mé hořké slzy, v nichž se zrcadlí

ty skvoucí hvězdy, které Tobě svítí,

a do zraků mých s oblak napadly.