PRO VDOVCE.

Hádaly se dvě panenky

pro vdovce,

když máchaly sukýnky své

v potoce.

Jedna děla: „Musí býti

můj a punkt;

tatínek mu slíbil pole

a náš grunt!“

Druhá chutě zasmála se:

„Hloupá řeč!

u nás nechtěl žádné jmění,

mne chtěl přec!“

Prvá s pláčem namočila

sukničku:

„Já mu dala závdavkem již

hubičku!“

„Co mi po tom! Já mu dala

sladké dvě;

ten si musí, chtěj neb nechtěj,

vzíti mě!“

Hádaly se dvě panenky

o vdovce,

posléze se vymáchaly

v potoce!