PROBUZENÍ.

Ticho v duši mojí večer, z rána,

ticho tak, že často zdává se mi,

že tvou láskou do snů zkolébána,

usnula mi duše pod růžemi.

Náhle píseň cizí kdesi jásá,

a stesk divný proletí mi hrudí,

duše má již růže tvoje střásá,

k letu se a novým písním budí.

Zítra snad již v slzách litovati

bude chvil, kdy v květech spala zticha,

ale dnes ji touha k letu chvátí,

a tvá láska ví a tiše vzdychá.