Proč jméno Vaše...

Proč jméno Vaše mile zní mi

a vzpomínám naň znovu zase,

proč vždy se jevíte mě v kráse

sny krásnými a líbeznými?

Proč pomněnkové Vaše oko

ve duši leží přehluboko

jak jezer dvou když hlať se svítí

však Vaše přec se jasněj’ nítí!

Proč znovu zřím ty krásné tahy

a vlas Váš dlouhý kaštanový? –

Proč snové ti jsou vždy mně noví.

proč vzpomínám tak na Vás záhy?

Vždyť mládí ve Vás moje celé

u Vás mé vzlety, touhy vřelé,

a obrazy mých mladých let,

při kterých slzím rozechvět.

Mé místo změnil čas a osud,

však přec jen kvítí beru odsud –

jsou pomněnky to, modré kvítí,

jež v srdci v oku Vašem svítí.

A přeji Vám, by život sázel

do ňader Vašich ono kvítí,

jež časem v srdci mojím svítí,

s nim šťastný by Vám život vcházel.