Proč se břemen církve svaté straníš,

Proč se břemen církve svaté straníš,

Čáko vlasti, milá mládeži?

Bojíš-li se, že si otěží

Svaté kázně bláhu poporaníš?

Pochotěm se světa zhola maníš,

Plováš jenom k pohod nábřeží,

Srdce tvoje k Bohu netěží,

Nynějším se modlám mrzce klaníš.

Knězství kámen, a svět jest ti růže;

Zpohanělo-liž tvé zcela ňádro?

Zisk-li jen a pochoť jest tvé bůže?

Zbadej hlouběj věci tresť a jádro;

Knězství kámen, leč ten tobě v skonu

Změní v choť se, jak Pygmalionu.