Proč smuten jsem?..

By Adolf Heyduk

Proč smuten jsem? Ó viz ten čas, jak dravě

vše zabírá, co pro Tebe jsem skryl,

za jiskry myšlenek dal jíní hlavě,

v luh kvetoucího čela brázdy vryl,

leč v soumrak mého prchavého žití

Tvůj černý zrak jak jitřní hvězda svítí.

Ó pohleď jen, ta kvapná času jízda!

Mně při ní tají se a vázne dech,

a za mnou sever úšklebků juž hvízdá,

jenž na nivu mých zkvetlých písní vběh’,

by zničil vše! Kéž aspoň v jednom kvítí

Tvé oko rosou v pamět mou se znítí!