Proč zbledla?

By František Ladislav Menhard

„Já miluji tě!“ zašeptal

a přivinul ji k sobě,

a vášnivě ji zulíbal

rty, čílko, líčka obě.

Však, hle – s rozmilou dívčinou

se divná stala změna:

dřív byla jako růžinka,

teď bleda je jak stěna...

On přemítá, proč náhle tak

zbled’ jeho andělíček – – –

Ach, uhod’ již: on zlíbal jí

růžový pudr s líček!