PROČ?

Na zahradě květy máš,

květy máš –

proč se na ně nedíváš

a svou duši v jejich kráse,

když jich vůní opila se,

před jinými ukrýváš?

Za zahradou vonný les,

vonný les –

proč do něho nejdeš dnes

pro bouře a vichry žití

svoje srdce posíliti,

jež snad čekají tě kdes?

Za tím lesem řeky proud,

řeky proud –

proč ho nechceš dostihnout,

aby tvoje tělo bílé

v žáru slunce v plné síle

mohlo do daleka plout?

Za tou řekou jede vlak,

jede vlak

ku Praze a naopak –

proč do něho vždycky vletíš

v myšlenkách, že šťastna letíš

za svým milým do oblak?