PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (4.)

Již pozemské tvory všechny

V mlhavý se závoj kryjí,

Jen zde onde mezi mrakem

Matné ještě záře žijí.

Soumrak již se k zemi schvívá,

Vše, co drahým člověku je:

Med radosti, blaho žití –

Mocně srdce donikuje.

Ach, to všecko nepodává

Poklidu mi žádného;

Víc než radost, nežli žití

Hledá touha srdce mého.