PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (9.)

Na nebi, hle! růžovlném

Větýrek červánky shání,

V dolinách pak fialoví

Dechem jeho již se sklání.

Slunce pryč se odebírá;

Nemohuť já déle dlíti;

Jen kde jasno, tam mi blaze –

Bez světla mi nelze žíti!

S dolinou se tedy loučím,

Na horu se odebírám,

A za sluncem v šedý soumrak

Touhoplným okem zírám.