PROCHÁZKA

Noční ulicí landám.

Žárovky rozkvetly cudným svitem.

Krok můj vzdychá na tvrdé dlažbě,

usíná v náručí budov.

Znenáhla:

vzpomínka rozžehuje se:

Olšový háj a oblačné nebe,

jež se shlíží v úsměvů řece.

U splavu sešli se jinoch s dívkou,

vinou se k sobě v planoucím políbení